cz en de fr
Nastavit pozadí webu
Facebook Rajče
12. května 2024
Otevírání pramenů
18. května 2024
Májová beseda u cimbálu a regionální kolo verbířské soutěže
25. května 2024
Setkání pod lipů
Ukázat všechny akce
4. červenec 2008
35. výročí založení souboru Lipovjan
Lipov

Až pojedeš od Lipova pres Tasov do Lhoty

V roce 2007 dovršil folklorní soubor Lipovjan 35 let svého trvání

Lipovjan samozřejmě nebyl od začátku folklorním souborem v pravém slova smyslu. Jeho zakladatelé používali v roce 1972 název „krůžek Lipovjan“, který vznikl víceméně zásluhou Dušana Holého a Horňáckých slavností. Dušan Holý, v roce 1972 autor jednoho z pořadů 20. ročníku Horňáckých slavností, přizval k účinkování do Velké také Lipovjany. Toto pozvání bylo impulsem k pravidelným schůzkám a nácviku především lipovské sedlácké pod vedením Františka Jagoša – Kruciša a manželů Prachařových a Bilíkových. Téměř pravidelnými účastníky těchto nácviků byli také paní učitelka Vavřičková, pan Dyčka, strýci Machálek, Tomčal a mnoho jiných. Kamarádská atmosféra spojovala zkušenosti pamětníků a starších tanečníků s nadšením a elánem mladých. Vzniklo něco, co se těžko popisuje, ale krásně prožívá. Po úspěšném vystoupení na Horňáckých slavnostech nadšení a elán neupadá. Skupina se i nadále celkem pravidelně schází a pořádá kulturně společenské akce v Lipově. Díky nim zdokonaluje taneční projev a rozšiřuje pěvecký repertoár.

V letech 1973–1977 se ve vedení Lipovjanu vystřídají strýc Kruciš a paní Jarka Bilíková, manželé Dobroslava a Stanislav Jagošovi nebo Josef Jančár a začíná se užívat název folklórní nebo národopisný soubor Lipovjan. Přibývá vystoupení v Lipově a blízkém okolí. Rozšiřuje se taneční repertoár, ale svým charakterem se stále jedná víc o kvalitní vesnickou folklórní skupinu než o folklórní soubor. Formu a charakter folklórního souboru vtiskl Lipovjanu až příchod manželů Kristových v roce 1977. Pravidelný a tvrdý nácvik, rozšíření repertoáru o tance ze sousedních regionů přináší ovoce v podobě vystoupení po celé republice a vrcholí úspěšným zájezdem do Francie v roce 1980. Jan Krist, vědom si své politické nespolehlivosti, účast na zájezdu odmítl, aby neohrozil jeho realizaci. I přesto je na podzim roku 1980 z místa vedoucího souboru tehdejším zřizovatelem vyhozen. Nastává období, kdy se tanečníci Lipovjanu schází jenom kvůli každoročnímu účinkování na Horňáckých slavnostech. V roce 1983 se z příležitostného tanečníka Lipovjanu a kmenového tanečníka strážnického Danaje Jožíčka Jagoše, stává vedoucí, tanečník a příležitostný choreograf Lipovjanu. Navazuje na základy, které v Lipově položil Jan Krist. Převážná část repertoáru je opět tvořena tanci a písněmi z Horňácka. Pro větší pestrost vystoupení však zařazuje do repertoáru i tance ze sousedních regionů, ať už z Myjavských Kopanic, Uherskobrodska nebo Strážnicka. I současná generace tanečníků je vedena tímto směrem a zdá se, že pro většinu je pravidelné scházení víc než milá povinnost. Jako by se na ně přenesly myšlenky zakladatelů Lipovjanu:

„Při zpěvu, tanci a vyprávění trávíme příjemné chvilky. Po ukončení schůzek se vždy cítíme duševně svěží, dovedeme tedy pochopit a ocenit sílu lidového zpěvu a tance. Obojí zřejmě vytrysklo ze srdcí našich předků, aby takto dali průchod svým radostným náladám, jak už to v životě bývá. Bohužel v dnešní době obrovského technického pokroku zbývá málo času na pochopení pro takové družné chvilky.“ (Kronika Lipovjanu 1972)

Jožíček Jagoš
FOTO: Renek Slezák
© 2024    |